Tuleni s anténami na hlavách prozkoumali díru v antarktickém ledu velkou jako 10 Českých republik

Vědci využili přirozeného pohybu tuleňů. V Antarktidě se od 70. let sporadicky objevují obrovské díry v ledové mase. Dlouho se nevědělo, co je způsobuje. Vědci nyní po letech zřejmě přišli s odpovědí. Asistovali jim netradiční pomocníci – tuleni se speciálními anténkami na hlavě. Do výzkumu vzniku tzv. polynií se podle webu LiveScience pustilivědci z Washingtonské univerzity poté, co se polynie známá jako Muad Rise roztáhla ke konci roku 2017 do velikosti zhruba 800 tisíc kilometrů čtverečních. To je více než dvojnásobná rozloha Německa a zhruba desetinásobná rozloha České republiky. Aby vědci neprobádaný jev rozlouskli, využili nejen robotických přístrojů, ale i přirozeného pohybu tuleňů ve vodě. Díky tomu se jim podařilo zmapovat prostředí v okolí polynie. Tuleňům prý antény na hlavách nijak v přirozeném pohybu nebránily. Výsledkem výzkumu je teorie, že za dírami v antarktickém ledu stojí bouře a sůl. Polynie se prý formují jako následek krátkodobých nepříznivých změn počasí. I proto se opravdu velké polynie objevují skokově. Vědci zaznamenali jejich výskyt v letech 1974, 1975, 1976 a poslední začala vznikat v roce 2016. Klimatické podmínky tehdy způsobily větší salinitu oceánu, která v kombinaci s neobvykle rozsáhlými bouřemi zapříčinila pronikání teplé spodní vody na povrch. V důsledku toho  zřejmě došlo k roztání ledu a vzniku polynie. Problém vědci vidí v tom, že tyto vody pronikající na povrch jsou bohaté na uhlík, který uvolňují tlející těla podmořských živočichů. Kvůli tomuto faktu by polynie mohly přispívat ke klimatickým změnám. Zda tomu tak je a do jaké míry, musí vědci teprve zjistit. Momentálně nemají dostatek dat.


Krutý lovec hádzal psom živé líščie mláďatá. Priamo pri čine ho natočili zvierací aktivisti na skrytú kameru

Súd uznal Paula Olivera vinným. Sudca neuveril obhajobe britského lovca Paula Olivera, ktorý pracoval v združení poľovníkov South Herefordshire Hunt a aktivisti z organizácie Hunt Investigation Team ho natočili, ako hádže loveckým psom živé líščie mláďatá. Oliver na súde tvrdil, že líšky iba premiestňoval a vypúšťal do divočiny, lenže dôkazový materiál ukázal opak. Aktivisti ho natočili ešte v roku 2016, keď sa z interného zdroja dozvedeli, že Oliver sa k zvieratám nespráva humánne a usmrcuje ich zbytočne krutými spôsobmi. Nahrávka ho usvedčila, pretože zachytáva momenty, keď Oliver premiestňoval telá líšok, ale pracoval aj s niekoľkými nástrojmi na odchytávanie divokých zvierat. Súd po vypočutí obidvoch strán uznal Paula Olivera vinným v štyroch bodoch obžaloby z týrania zvierat. V prípade bol obvinený aj Nathan Parry, ktorého však súd obvinení zbavil. Parry bol človekom, ktorý štyri líščie mláďatá do chovnej stanice poľovníckych psov priniesol, avšak súd uznal, že zvieratá na miesto priniesol s vierou o ich budúcom vypustení do voľnej prírody.


Slovenskí pilčíci stretli v lese medveďa, vulgárne mu nadávali a trafili ho do hlavy, keď sa zviera snažili odohnať

Video sa začalo okamžite šíriť po sociálnych sieťach. V priebehu posledných hodín sa Slovensko zarazilo nad dvomi videami z prírody. Prvé natočil moderátor Markízy za bytovkami v Dúbravke, kde načapal staršiu dvojicu vyhadzujúcu do lesa staré umývadlo či WC, druhé zase natočila partia pilčíkov, keď v lese stretli medveďa. Nevedno, odkiaľ video pochádza a kedy vzniklo, ale dostalo sa do facebookovej skupiny Vlci, kde ho už stihli okomentovať a zdieľať stovky ľudí. Veľavravný komentár pridal samotný užívateľ Ľubomír, ktorý video nahral: „Mentalita, inteligencia, slovník a správanie hovoria o týchto dvojnohých jednoduchých cicavcoch.“ Vo videu totiž partia pilčíkov natáča zvedavého medveďa, ktorý obhliada motorové píly či bandasky na ceste, a muži mu medzitým hrubo vulgárne nadávajú. Kým medveď len ostražito kráča okolo auta, veselo si ho nahrávajú, skúšajú vyliezť na korbu vozidla a zviera provokovať, lenže keď začne zviera hrýzť do píly, muži vrieskajú a potom mu jeden hodí neznámy predmet priamo do hlavy. Užívatelia v komentároch takéto správanie okamžite odsúdili, pretože podľa väčšiny z nich stačilo párkrát zatrúbiť a medveď by sa zľakol a ušiel. Muži však namiesto toho zviera provokovali a nadávali mu, ako keby mali takéto hrubé slová akýkoľvek zmysel. Ľubomír, ktorý video zavesil na Facebook, už podal aj podnet na Štátnu ochranu prírody.


Policajti zabili štyroch pytliakov, ktorí kruto vraždili delfíny a tigre

V bangladéšskom pralese došlo k intenzívnej prestrelke. Aj napriek tomu, že dnes na zvieratá a životné prostredie myslí viac ľudí než kedykoľvek predtým, niektoré štáty stále zvádzajú boje s pytliactvom. A jeden z nich sa teraz odohral v Bangladéši, informuje Daily Mail, keď pri policajnom konflikte zomreli rovno štyria pytliaci. V mangrovníkovom pralese sa na pytliakov vrhli skúsení policajti z protiteroristickej jednotky a celá prestrelka vyvrcholila počas platby pytliakov cez miestnu pralesnú rieku. Žiaden z policajtov nezomrel. Na loďke sa okrem štyroch tiel našli zbrane a munícia. Pytliaci boli identifikovaní ako príslušníci skupiny, ktorá načierno zabíja bengálske tigre a delfíny Irrawaddy. Usmrtení muži tak pravdepodobne mali na smrti desiatky zvieracích životov. Miestny prales je pytliakmi dobre známy, od roku 2004 tu bolo obvinených už 400 ľudí a ďalších 120 zastrelených.


Býkovi zaživa odrezali ucho a chvost. Časti tela držali deti ako suvenír

Podujatia sa zúčastnili aj neplnoleté osoby. Rezanie živého zvieraťa za burácajúceho potlesku davu. Aj takto prebiehajú španielske býčie zápasy, ktorých sa zúčastňujú nielen dospelí. V španielskej Córdobe na nich nedávno vystupovali taktiež výrazne mladí učni, pre ktorých bola účasť na tejto tradícii veľká časť. Po zdolaní býka sa navyše ku krutému ceremoniálnu pridali aj najmenší, ktorí získali trofej v podobe býčieho chvostu či ucha. Rezanie do tela zvieraťa navyše podľa nižšie priložených záberov jednoznačne prebiehalo zaživa. Niet bohužiaľ divu, že býčie zápasy sú v časti miestnych komunít stále považované za bežnú vec. Pokiaľ budú maloleté deti pravidelne vystavované podobnej krutosti, len ťažko môžu v dospelom veku na nemilosrdné týranie zvierat nazerať z iného hľadiska.
Podľa organizácie Animal Guardians sú časti tiel býkov ponúkané mladým účastníkom zápasov v prípade, že sa im predstavenie vydarilo, no a následne bývajú odovzdané publiku (aj malým deťom) vo forme davu. V tomto prípade malo ísť konkrétne o akúsi poctu ženám z Córdoby, a preto aktivisti proti podobným zverstvám vyzývajú ženy, aby prostredníctvom sociálnych sietí na znak protestu pridali hashtag #NoQuieroTuHomenaje (Nechcem vašu poctu). Prezidentka organizácie La Tortura No Es Cultura (Mučenie nie je kultúra) Carmen Ibarlucea prehlásila, že vykonávanie takéhoto násilia na poctu ženám je urážkou. Ibarlucea zdôraznila, že ženy sú od prírody ochranárske a súcitné, pričom určite nepatria medzi milovníkov sadizmu.


Rybári odrezali chvost žraloka a smiali sa, že má problémy plávať. Jason Momoa chcel mužom fyzicky ublížiť

Sympaťák Momoa, známy aj ako Aquaman, sa na sociálnej sieti právom rozzúril. Dvojica mladých mužov sa pri pobreží Grónska rozhodla potrápiť žraloka tým, že mu odrežú chvost. Na skutočne znepokojivých záberoch možno pozorovať, ako sa krvácajúci žralok pokúša plávať ďalej po tom, ako ho bezcitní muži opäť pustili do mora. Neskôr sa ukázalo, že išlo o grónskeho žraloka patriaceho medzi druhy, ktorým môže v budúcnosti hroziť vyhynutie. Ale bez ohľadu na to, či je reč o ohrozenom alebo neohrozenom druhu zvieraťa, možno konanie rybárov označiť za výsostne kruté. Medzi nahnevaných užívateľov na internete patril aj populárny herec Jason Momoa (Aquaman, Game of Thrones) a v príspevku na Instagrame žiadal jeho sledovateľov, aby video zdieľali s cieľom dolapenia páchateľov. V ďalšom príspevku Momoa zverejnil taktiež ich identitu (pozrie nižšie) a prehlásil, že vo svojom živote ešte nevidel niečo tak krutého a nikdy netúžil ľudskej bytosti ublížiť tak veľmi, ako keď počul dvojicu rybárov, ktorí sa na videu smiali utrpeniu žraloka. Otázkou však zostáva, či bude táto dvojica mužov potrestaná aj v intenciách zákona. „Ak sa na to nevzťahuje žiaden zákon, nemôžu byť potrestaní. Je to zložitá záležitosť, pretože keď boli tieto zákony vypracované, nevzťahovali sa na niektoré druhy zvierat, vrátane všetkých voľne žijúcich rýb,“ povedal pre islandský portál RUV advokát Árni Stefán Árnasson. Rybárom z lode bola vypovedaná pracovná zmluva, nenávidí ich celý svet, no a či budú potrestaný taktiež v rámci zákona ukáže čas. Nezodpovedných mužov ale táto nevhodná a extrémne krutá zábava vyšla už teraz poriadne draho.


Po Snine sa prechádzala vychudnutá slonica. Je skrotená a zdravá, len je už stará, vysvetľuje manažérka cirkusu

Na internete sa spustila vlna hejtu, ľudí pobúrila fotografia vychudnutého zvieraťa. Cirkus Aleš o pár dní predvedie svoje predstavenie v meste Snina. Majú štyri slonice, ich vek sa pohybuje od 40 do 55 rokov. Fotku stránke zaslal Marián Ruňanin. Slon sa nachádzal pri verejnom trhovisku. Je to asi 10 alebo 20 metrov od stanoviska cirkusu Aleš. Známy mi poslal fotku, že je tam slon, a tak som sa išiel presvedčiť na vlastné oči. A aj bol“ hovorí Marián s tým, že bola mimo ohrady. Navyše, nevyzerala zdravotne najlepšie. „Nie som biológ, no nevyzerala veľmi zdravo,“ povedal. Podobné komentáre sa objavili aj pod fotkou na Zomri. „Chudák slon, je riadne podvyživený,“ píše Matúš. Kontaktovali sme manažérku cirkusu. Opýtali sme sa na voľne pusteného slona aj na to, či sú zvieratá zdravotne v poriadku. „Máme ich tu voľne, sú skrotené, nikam nám neutečú. Chodia tu ako také psíky,“ reaguje manažérka cirkusu Hana Alešová a dodáva, že slon nie je vyhladovaný ani nič podobné. „To tu už raz bolo. Je to už starý slon, to máte ako so starým človekom, tiež nevyzerá, že má 20 rokov, keď už má 80. Rovnako to platí aj so slonmi. Máme štyri slony, sú to akoby rodina, zvieratá sú na seba zvyknuté,“ vysvetľuje s tým, že slony musia byť v stáde, inak by sa utrápili.


V Ružomberku prekvapil okoloidúcich medveď na strome. Vykúkal spoza kmeňa a nechal sa aj odfotiť

Obyvatelia mesta zostali prítomnosťou medveďa zaskočení. V posledných rokoch sú zvieratá ako medvede čoraz zvedavejšie a odvážnejšie. Najmä v podtatranských oblastiach majú s medveďmi bohaté skúsenosti, pretože zvieratá tam pravidelne navštevujú smetné koše a kontajnery, ak si v lesoch nevedia zohnať dostatok potravy. Ľudské odpadky sú pre nich často praktickejšie, pretože sa nemusia sústrediť na lov. Občas však zavítajú aj na miesta, kde by ich zrejme nikto neočakával. „Fotografiu nám poslala čitateľka. Medveďa odfotila dnes pred ôsmou ráno na Cintorínskej ulici neďaleko cintorína,“ povedal nám Michal Domenik, šéfredaktor Ružomberského hlasu. Na strome ju vyrušil pohyb a keď sa pozrela vyššie, zbadala medveďa vykúkajúceho spoza kmeňa. Medvede samozrejme dokážu človeku ublížiť, a tak by si sa k nim vo voľnej prírode, a ani takto pri náhodnom stretnutí v meste nemal v žiadnom prípade približovať. V komentároch pod pôvodným príspevkom sa rýchlo spustila debata, kde jedna skupina ľudí žiadala okamžité zastrelenie a rozsiahlu sterilizáciu medvedej populácie, zatiaľ čo druhá len upozorňovala na to, čo človek narobil s prirodzeným prostredím týchto zvierat.


Německou zimu poprvé přežil druh tropického klíštěte. Je mnohem větší a připomíná pavouka

Letošní mírná zima přispěla k rozšíření jednoho tropického druhu. V lesích na západě Německa poprvé přezimovalo velké tropické klíště. První letošní exempláře objevily hned dva vědecké týmy – konkrétně z univerzity v Hohenheimu a pak taky z armádního ústavu pro mikrobiologii. Oproti klíštěti obecnému je hyalomma mnohem větší. Dospělý jedinec měří až dva centimetry. Je původem z Afriky a ve střední Evropě se sice několikrát objevil, ale zimu nikdy nepřečkal. To se hyalommě povedlo teprve letos. Německé týmy letos našli už šest zvířat, žila v Dolním Sasku a Severním Porýní-Vestfálsku. „Bavíme se o druhu, který v našem regionu nemá obdobu. Je to dravé klíště. Svou kořist dokáže pronásledovat, než se na ni vrhne. Není jako běžná klíšťata, která čekají v porostu. Tohle si svého hostitele samo vybírá. Nejčastěji jsou to koně, dobytek a jiná větší zvířata. Bohužel ale taky lidé,“ řekla stanici SWR Ute Mackenstedtová z univerzity v Hohenheimu. Posluchače ale ujistila, že není důvod k panice. Těch zvířat je málo a v Německu se soustředí na koně. Mackenstedtová ale připouští, že popis toho klíštěte může nahánět strach. „Hyalomma je mnohem živější. To nám ostatně potvrdili i lidé, kteří ji v roce 2018 našli a poslali ji k nám do laboratoře. Nejdřív si mysleli, že je to nějaký pavouk. Jsou totiž hbité a mají větší nohy,“ citoval Mackenstedtovou Radiožurnál. Oproti klíštěti obecnému se kromě velikosti liší taky zbarvením. Mají žíhané nohy, většinou oranžovo-žluté. Tropická klíšťata už delší dobu přežívají třeba na Balkáně a do západní Evropy je zanáší ptáci. Stalo se to už několikrát – hyalommy ale koncem každé sezony umrzly. Letošní zima byla mírná a navíc suchá, a tak ji v Německu poprvé přečkaly. Lesníci ale zatím objevili jen několik jedinců, populace je opravdu malá. Ojedinělý výskyt v posledních letech registrovali třeba taky Britové, Maďaři, Finové a Nizozemci. Oproti běžným klíšťatům může hyalomma přenášet i různé tropické nemoci. Němečtí vědci u některých zvířat našli bakterie skvrnitého tyfu. Klíště může přenášet také viry. V Africe šíří například krymsko-kožnskou horečku. Němci ale nic takového nenašli. Prevence je podle vědkyně Mackenstedtové poměrně jednoduchá. „Předně musíme rozlišovat mezi hyalomou a klíštětem obecným, které tvoří 95 procent všech klíšťat v Německu. U něj se můžeme chránit jednoduše – repelentem, nošením ponožek a nohavic, aby se paraziti vůbec nedostali k pokožce. Samozřejmě tím hlavním je, aby se člověk po každé vycházce podrobně prohlédl. U hyalommy – té si prostě hned všimnete. Je mnohem větší a rychle běhá,“ uzavřela Mackenstedtová rozhovor se stanicí SWR. Případný parazit se odstraňuje úplně stejně, jako středoevropský druh. Jen je prostě větší. V Česku se žádná hyalomma zatím nikdy neobjevila.


Čeští chovatelé hlásí evropský unikát. Odchovali mláďata chameleona krátkorohého

V Zooparku Zájezd mají mláďata chameleona krátkorohého, podle jeho provozovatelů jde o evropský unikát. Zájezdská zoo má jednu z největších kolekcí chameleonů na světě, podařilo se zde odchovat i další zajímavé druhy, například brokesii Thielovu (ještěr blízce příbuzný chameleonům, patří mezi tzv. nepravé chameleony). V tiskové zprávě o tom iROZHLAS.cz informoval zoolog Daniel Koleška. Zoopark získal chameleony krátkorohé v roce 2017. Samice pak snesla začátkem loňského roku 15 vajec. Obecně ale existuje velmi málo informací o tom, jak probíhá úspěšná inkubace. Zoologové proto při péči o vejce vycházeli z podmínek, které jsou v jejich přirozeném prostředí, nastavili podle nich teplotu a vlhkost. „Rozdělili jsme vejce na dvě skupiny s různým inkubačním režimem a dosud se nám vylíhla čtyři mláďata po 15,5 měsíce dlouhé inkubaci s jednou chladnou diapauzou (časový úsek, kdy chovatelé uměle sníží teplotu v líhni),“ uvedl ředitel zoo Jiří Marek starší. Mláďata podle něj zatím velice dobře prospívají a s chutí loví mušky octomilky. „Uvidíme, jak se budou vyvíjet vejce z druhé skupiny, kde byla diapauza delší,“ dodal ředitel. Chameleon krátkorohý se v zajetí moc často nechová, v Evropě je podle zástupců zájezdské zoo jediný další známý odchov, a to v Německu. „Přes pražskou a plzeňskou zoo se k nám dostala zvířata ze zabavené zásilky pašovaných zvířat v roce 2016, kterou na pražském letišti zadrželi celníci. Protože máme s chameleony dlouholeté zkušenosti, skončili v našem chovatelském zázemí,“ doplnil kurátor chovu zvířat Jiří Marek mladší. Zoopark Zájezd chová na 100 druhů zvířat, například lemury, drápkaté opičky, velblouda, lamy, surikaty, karakaly, rysy ostrovidy a řadu dalších. Zdejší specialitou je terarijní expozice s největší veřejně přístupnou kolekcí chameleonů na světě. Pro děti funguje i kontaktní koutek s domácími zvířaty. Roční návštěvnost zoo činila v posledních letech kolem 40 tisíc lidí.